Čtyři západy slunce

Dojímavá milostná novela líčí jedno podivuhodné léto, kdy autor pracoval na svém nejslavnějším románu Egypťan Sinuhet. Hrdina, autorovo alter ego a bývalý hřebíkář, žije spokojený, ale jednotvárný život plný každodenní rutiny. Každým dalším okamžikem mu víc a víc připadá, jako by se propadal na dno studny bez slunce a hvězd. Vypraví se proto do rodného města, kde se setkává s dávnou přítelkyní, do níž se zamiluje. V kouzelné finské krajině mezi jezerem a lesem prožívá léto plné snů, vášní, omamných příhod i tiché rezignace. Přes den ho dotěrní Egypťané nutí psát, večery ale tráví sněním, jeho svět se mísí mezi skutečností a fantazií a čelí i svým démonům. Čtyři západy slunce jsou poetickým zamyšlením o nepokojném lidském srdci, o jeho ztrácení a nacházení, ale zaujmou i Waltariho jemným humorem.

Mika Waltari (1908–1979), finský spisovatel, novinář a dramatik, se narodil v Helsinkách v rodině luteránského faráře. Začal studovat teologii na Helsinské univerzitě, ale brzy přešel na studium filozofie, estetiky a literatury. Za 2. světové války působil jako novinář a pracoval i pro finskou rozvědku. V této době začal psát historické romány – nejslavnější z nich, Egypťan Sinuhet, vyšel v roce 1945, o deset let později následoval Tajemný Etrusk. Dodnes je Mika Waltari nejznámějším finským autorem: jeho dílo čítá na 30 románů, 15 novel, sbírky pohádek a poezie a 26 dramat. Podílel se na scénářích pro film a rozhlas, překládal a napsal i stovky článků. Jeho díla byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků.