Zpověď farářky

 

Faráři i farářky jsou neustále připraveni naslouchat ostatním. Co se ale děje v jejich duši? Martina Viktorie Kopecká dává v nebývale otevřené zpovědi nahlédnout do svého vnitřního světa. Co si myslí o celibátu a založení rodiny? Jak vnímá vážné nemoci a odcházení farníků? Je ze služby někdy unavená? A jaké podoby může mít duchovní praxe v době zaměřené na výkon a hmotné statky? Sbírku nadčasových úvah doplňují rozhovory, v nichž nejznámější česká farářka vůbec poprvé promlouvá i o nečekaných tématech.

 

Martina Viktorie Kopecká, farářka Církve československé husitské. Narodila se v roce 1986 ve městě Louny, ale už pěknou řádku let jí pošta chodí do centra Prahy. Kromě teologie vystudovala také psychologii a speciální pedagogiku, aby k učení o Duchu přidala i lidskou duši (a neurofyziologii). Říká o sobě, že je věčnou studentkou, a tak v současné době pracuje na doktorské práci a dokončuje další psychoterapeutický výcvik. Už desátým rokem slouží Bohu i lidem v kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí a také v malé kapličce ve Strašnicích v Praze. V roce 2013 ji v Jižní Koreji zvolili do ústředního výkonného výboru Světové rady církví (World Council of Churches) a během svého osmiletého působení v úřadě v Ženevě zjistila, že ekumena, tedy mezicírkevní spolupráce a mezináboženský dialog, je její životní styl. Roli farářky překračuje – nebo spíše doplňuje – mnoha svými dalšími úlohami, třeba jako prezidentka festivalu Meeting Brno nebo jako Vyslankyně dobré vůle ČR.