Když jsi byl pod fíkovníkem

Autor na pozadí evangelního příběhu o povolání Natanaela, jehož Ježíš viděl pod fíkovníkem, rozvíjí úvahy o křesťanském povolání, o smyslu a plnosti života, o lásce a přátelství s Bohem a lidmi, o skutečném štěstí, ke kterému teprve směřujeme, ale jehož předchuť již můžeme tajemně zakoušet, právě teď a právě tady. Křesťanský život není přípravou na smrt, ale přípravou na život, rozlišování mezi životem pozemským a budoucím je zavádějící – na věčný život nelze čekat, je třeba ho žít. Nechat ho vtrhnout do našeho každodenního života, ve všech prostých a obyčejných okolnostech a na všech místech světa žít pro věčnost, tedy láskou. Nejde o to, podávat výkony a nutit se k bezduchému plnění povinností, ale otevřít se proměňujícímu Božímu pohledu, nabídnout Bohu sebe sama jako prostor, v němž on sám může stále tvořit. Tajemný Natanaelův příběh je určen jak pro přesvědčené křesťany, kteří se rozhodli následovat Krista, tak pro ty, kteří s touto cestou váhají; pro mladé lidi, kteří přemýšlejí o svém povolání, i pro zralé lidi, kteří ho nikdy nepřestali hledat… Každému může poodhalit jeho vlastní jedinečné povolání.

Adrien Candiard OP (* 1982) je francouzský dominikán, teolog, historik a islamolog. Po studiích historie a politologie vstoupil v roce 2006 do dominikánského řádu. Vystudoval teologii a od roku 2012 žije v Egyptě. Zde se věnoval studiu arabštiny a islámských studií. V současnosti působí na Dominikánském institutu orientálních studií v Káhiře.

Ukázky:

Je-li povolání, jak naznačuje původ slova, Božím voláním, pak může být pouze osobní, a tedy jedinečné. Jeho nalezení neznamená objevit, do kterého pořadače se máme vejít nebo pod jakou přesnou botanickou nálepku nás chce Bůh zařadit. Naopak, žít své povolání znamená vydat se svým vlastním způsobem za dobrodružstvím, které se nepodobá žádnému jinému. Povolání je tolik, kolik je lidí, protože povolání je jen jiný název pro duchovní život, křesťanský život, zkrátka pro život, který nám Bůh chce nabídnout.

Křesťanský život spočívá v odvaze nevzdávat se radosti; v odvaze hledat štěstí, nikoli jeho náhražku, pohodlný klid, nepřítomnost utrpení či čehokoli jiného. Protože štěstí je to, co pro nás chce Bůh; protože štěstí je naše povolání.

Naše možnosti jednání mají své hranice, jsou konečné; ale naše schopnost přijímat je nekonečná: můžeme přijmout samotného Boha! Pýcha spočívá právě v odmítání nekonečna, v tom, že se spokojíme s tím konečným, jehož jsme schopni.

Vydavatel: KRYSTAL OP