O lásce, manželství a rodině

Papež František dobře věděl, jaký význam má rodina pro utváření harmonických a láskyplných vztahů mezi manželi, rodiči a dětmi i mezi generacemi. Zdravá rodina je základem pro budování silné společnosti, místem, kde se učíme být plně lidmi a kde se předává víra z generace na generaci, když její členové zakoušejí lásku, odpuštění a velkorysost.
Tato drobná knížka obsahuje třicet inspirativních myšlenek papeže Františka, pronesených na téma lásky, manželství a rodinného života. Připomíná nám, že manželství máme stavět na pevném zá¬kladě opravdové lásky, pocházející od Boha.
Knížečka povzbudí snoubence, manžele, rodiče i prarodiče – všechny, kdo si přejí vytvořit ze svého manželství a rodiny bezpečné místo plné lásky, porozumění a naděje. S prospěchem ji využijí manželská společenství, ti, kdo se připravují na duchovní manželské obnovy a exercicie ve farnostech nebo na poutních místech, i jednotlivé manželské páry a rodiny.

Papež František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, se narodil 17. 12. 1936 v argentinském Buenos Aires do dělnické rodiny. Vystudoval střední průmyslovou školu chemickou a v jedenadvaceti letech se rozhodl pro kněžství. V r. 1958 vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Noviciát prožil v Chile a svá filosofická studia završil licenciátem na koleji sv. Josefa v San Miguel. Poté učil literaturu a psychologii na koleji Panny Marie Neposkvrněné v Santa Fé a na koleji Nejsvětějšího Spasitele v Buenos Aires. Po kněžském svěcení, které přijal r. 1969, absolvoval v letech 1969 a 1971 další řádová studia a formaci. V letech 1972-1973 působil jako novicmistr ve Villa Barilari v San Miguel, na tamní filozofické a teologické fakultě a v semináři. Jeho schopnosti neunikly pozornosti jeho představených, a tak byl v r. 1973 zvolen provinciálem Tovaryšstva Ježíšova v Argentině. V letech 1980-1986 působil jako rektor Colegio Máximo de San Miguel a na tamější filozofické a teologické fakultě. Biskupem Aucy a pomocným biskupem v Buenos Aires byl jmenován r. 1992. Za biskupské heslo si vybral Miserando atque eligendo, které si ponechal i jako motto své papežské služby. V r. 1997 byl jmenován arcibiskupem-koadjutorem buenosaireským a r. 2001 byl kreován kardinálem. Stal se postupně členem Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, pro klérus, pro instituty a společnosti zasvěceného života, členem Papežské rady pro rodinu a Papežské komise pro Latinskou Ameriku. V r. 2013 byl zvolen papežem a svůj pontifikát pojal jako službu Božímu milosrdenství mezi lidmi. Napsal encykliky Dilexit nos (o lidské a Boží lásce srdce Ježíše Krista, 2024), Lumen fidei (o víře, spolu s Benediktem XVI., 2013), Laudato si’ (o péči o společný domov, 2015) a Fratelli tutti (o bratrství a sociálním přátelství). Sepsal apoštolské exhortace Evangelii gaudium (o hlásání evangelia v současném světě, 2013), Amoris laetitia (o lásce v rodině, 2016), Gaudete et exsultate (o povolání ke svatosti v současném světě, 2018), Christus vivit (k mladým lidem i k celému Božímu lidu, 2019), Querida Amazonia („Milovaná Amazonie“, 2020), Laudate Deum (o klimatické krizi, 2023) a C’est la Confiance (o svaté Terezii z Lisieux, 2023, česky Nic než důvěra).

Vydavatel: KARMELITÁNSKÉ NAKLADATELSTVÍ